Červenec 2017

Paní půlnoci - Cassandra Clare

30. července 2017 v 15:40 | Sakay |  ČTU
Cassandra Clare je autorkou úspěšných fantasy sérií o Lovcích stínů - Nástroje smrti, Pekelné stroje, několik dodatků a tento rok nové série Temné lsti! A právě Paní Půlnoci je prvním dílem, který když jsem viděla v knihkupectví, musela jsem si ho hned koupit a dnes hlásím - přečteno!


Hlavními postavami nejsou Jace a Clary, ale jiní lovci stínů, o kterých jsme ale už slyšeli - rodina Blackthornových. A Emma, žijící u nich, Emma Carstairsová. Před pěti lety byly její rodiče zavražděni a vzhledem k Temné válce to Spolek dal za vinu Sebastianovi. Víc se tím nezabýval, ale Emma byla a je přesvědčená, že jejich smrt musel zavinit někdo jiný. Na tělech se jim našli podivné znaky, které nikdo nedokáže přeložit. Byli popáleni a utopeni. Nikdo si to nedokáže vysvětlit... Emma se ale nevzdává a se svým parabátai Juliánem Blackthornem se pouští do nebezbečného pátrání. V tu dobu se v losangeleských ulicích zároveň objevují zavraždění lidé i podsvěťané a jasně to ukazuje na nějakou souvislost se smrtí jejích rodičů... Jak cituje knížka, toto ale není jediný problém, kterému Emma musí čelit. Zároveň se bude muset vypořádat i s vlastním srdcem, protože pouto mezi ní a jejím parabátai Juliánem nebezpečně sílí...

Knihu jsem si opět zamilovala hned od začátku, hltala jsem každou kapitolu, každou stránku až do konce. Je to velmi napínavý příběh, který se dotkne i vašich citů, nebudete chtít přestat číst a já osobně musím říct, že to ve mě zase vyvolalo touhu žít ve světě Lovců stínů. Zase bych chtěla být mezi nimi, jednou z nich. Stejně jako Nástroje smrti musím prostě doporučit, absolutně nejlepší fantasy, které jsem kdy četla. Pořád se tam něco děje, není tu jen jedna dějová linie, postavy z knihy vystupují jako živé... Nemůžu se dočkat dalších dílů :)




Patrik Hartl - Malý pražský erotikon

15. července 2017 v 15:50 | Sakay |  ČTU
Na Babě stojí nad strání s výhledem na Prahu dvě sousedící řadovky, ve kterých bydlí rodiny, jejichž členové prožívají pod povrchem zdánlivě všedních dní nečekaně osudové milostné příběhy.
Honza cítí pokušení, ale protože si nechce komplikovat život, snaží se mu odolat. Marta, přestože je vdaná, občas neodolá, a Zbyněk se ani odolávat nepokouší. Táňa miluje tajně, Petra má zábrany, Tomáš je až příliš velký romantik, Cyril trochu zvrhlík a Adéla se miluje častěji než všichni předchozí dohromady, aby se necítila sama.
Malý pražský erotikon je zábavným obrazem jejich intimního života, který líčí jejich touhy, okamžiky radosti i katastrofy od předškolního věku až po věk důchodový.

Knížka je určitě tak od 18 (?) třeba :D Mladší by to asi ani nebavilo číst, si myslím, a hlavně je to trochu...trochu víc...prostě erotikon! Vyloženě napínavý děj s jednou hlavní zápletkou určitě nečekejte, je to spíš takové vyprávění o osudech a láskách a neštěstí i štěstí hlavních postav, dvou rodin, které spolu sousedí. Je to smutné i veselé, úchylné, prostě čtivé :D Kdybych to ale měla srovnat např. s Okamžiky štěstí, tak ty se mi určitě líbily víc. Jsem prostě víc na dějové knihy :)

Jestli jste od něj zrovna tuto (nebo jinou) knížku četli, pište dojmy :)

Když mladý holky mluví o Karenině

11. července 2017 v 8:52 | Sakay |  ČTU
Jestli jste v nějaké facebookové čtenářské skupině, víte, o čem mluvím.
Často jsou tam příspěvky typu "Jaká je vaše nejoblíbenější knížka" nebo "jaký je váš úplně nejoblíbenější autor" a bylo by to fajn... jenže já tomu fakt nevěřim! Rlly, 15-letá slečna napíše, že miluje Lolitu, další Robinsona, Na větrné hůrce a jiná slečna zase Obraz Doriana Graye. A víte co, většinou mi to nesedí ani u těch starších čtenářek. Ne že by nebyly výjimky, samozřejmě, ale spíš to vypadá, že chtějí vypadat sečtěle a místo toho, aby po pravdě napsali Padesát odstínů šedi a Stephenie Meyer, vymýšlí si tam všechny světoznámé autory, o kterých se učili ve škole a teda prostě musí být dobří. Já nevim, ale kdybych se jich zeptala "jo? a co ti ta knížka dala, co tě nejvíc zaujalo, jaký to mělo smysl?", bylo by odpovědět jednoduché?
Nejde tu teď o žádné hejty, jo :D jen to čtu fakt dost často a přijde mi, že je to většinou jen o tom "být cool ve světové klasice" a přitom by bylo o mnoho milejší, kdyby se tam mezi vrstevníky mluvilo prostě o knížkách, kterým bych uvěřila, že jsou jejich nej nej. Nevztahuju to samozřejmě na všechny, to mi snad rozumíte :) A mně osobně...se ze světové klasiky knih tolik ani nelíbilo. I když to bylo zajímavé čtení, asi bych si už většinu jen tak pro zábavu nepřečetla a raději sáhla po Keplerovi, Frenchové, Hartlovi a jiných, současných autorech :) Rozhodně k nim mám mnohem blíž - stejně, jako mnoho z vás - tak se vykašlete na to být cool a radši se přiznejte k tomu, co opravdu milujete číst :)

Haruki Murakami - Muži, kteří nemají ženy

8. července 2017 v 13:29 | Sakay |  ČTU
A někdy ztratit jednu ženu
znamená ztratit všechny ženy...

Po téhle knížce jsem sáhla hlavně kvůli autorovi. Hodně o něm slýchávám a ještě jsem si nic nepřečetla. Muži, kteří nemají ženy je soubor několika povídek, kde vystupují muži mladí i staří, studenti, doktoři, spisovatelé a spojuje je nešťastná láska, ženy povrchní, tajemné, nenávratně ztracené.
Ať už ženy ztrácejí jakýmkoliv způsobem, je to bolest, nicota, která je nahradí. Možná by se to mužům četlo lépe, než mně, i tak se mi to ale líbilo. Nehledala jsem v ničem (a snad tam ani nebyl) hlubší smysl, prostě šlo o to, že ženy jsou a zůstanou zahalené tajemstvím, nevysvětlí své city, svá rozhodnutí, odejdou klidně zničehonic. Ztratí se a mužům po nich zbyde prázdnota.

A samotný Murakami... líbí se mi, jak píše. Dává do všeho hudbu a psaní, hodně silná kombinace. A píše jinak, než jiní, volí trošku nevšední styl, jinak skládá věty a jinak volí slova. Určitě si od něj zkuste něco přečíst, je dost možné, že vás pohltí :-)

Moje nedočtené knižní série

2. července 2017 v 16:48 | Sakay |  ČTU
Čauky,
v minulém článku jsme se podívali na trilogie, tetralogie (:D), které jsem úspěšně dočetla úplně celé. A dnes se podíváme na ty, které jsem nedočetla a asi nikdy už nedočtu.

Roztomilé malé lhářky od S. Shepard - achjo... kdyby těch knížek nebylo milion a kdyby se tam taky něco vyřešilo, klidně bych si to ráda dočetla. Mám doma první tři díly a stačilo. Četlo se mi to fakt dobře, ale mrzí mě, že je to jako v tom seriálu - prostě se to jen zamotává a nedává žádné odpovědi. Navíc jsem zaslechla, že po 4. díle je to navíc i nuda, takže se to čte špatně. Pokud jste se někdo prokousal nakonec, klobouk dolu :D

Označená, Vyvolená, Zmrzačená?? a tak dále, tedy Škola noci od K. Cast - hej! tohle se mi fakt líbilo, sakra! Jenže... 11 dílů, really? -_- to mě prostě odrazuje. Peníze na to si všechno koupit nemám, stejně bych to pak asi nečetla dvakrát a půjčovat všechno v knihovně se mi taky nechce. Lidi, bože, proč někdo vydává tolik dílů??

Upíří deníky - ehm, k tomu nemůžu ani moc napsat, četla jsem jen první díl a hrozně mě to nebavilo a nelíbilo se mi to (jen můj názor).

Levá ruka boží od P. Hoffmana - to je něco úplně jiného, má to jen tři díly a podle mě budou všechny dost zajímavé. Akorátže jsem to ale rozečetla už na základce a nějak se k tomu pak nevrátila... každopádně určitě dobré fantasy/sci-fi, si myslim :))

A na závěr... Narnie. Stejně jako filmy, nelíbila se mi ani knížka a pravděpodobně se k tomu už nevrátím.

A co vy, co máte a nemáte dočteného? Shodujeme se spolu v něčem? :)


Delta Spirit, BVB, BMTH, Falling in Reverce, Shinedown, MyChemicalRomance, EscapeTheFate, Adam Lambert, James Blunt
Walking Dead, Chůva k pohledání, BigBang Theory, Hannibal, Sherlock, Pretty Little Liars
Twilight Saga, Dead Man, Kung-fu Panda, Alice in Wonderland, Když mi bylo poprvé 20
Čajomilec, knihy, vintage, tulipány, pandy, smoothies, Johnny Depp
Grav3yardgirl, Cian Twomey, CutiePieMarzia